Již 19. ročník závodu Železný muž se v neděli 29. července uskutečnil na vyžlovském koupališti. Velkého vedra se nezaleklo hned 125 závodníků a závodnic, kteří nabídli souboje hodné téměř souběžně konanému světovému poháru v triatlonu v centru Prahy.
Premiéru zažila prodloužená trasa závodu s názvem ELITE. Trasa dodala závodu nový rozměr, ale zároveň zkomplikovala odpověď na to, kdo je vlastně vítězem závodu. Dle pořadatelů je však odpověď jednoduchá. Vítězem je každý účastník, který odchází s dobrým pocitem ze svého výkonu. Pojďme si však celý den projít popořadě.
Dětské závody ve dvou blocích
V rámci úpravy harmonogramu celého dne byla větší část dětských závodů (ročníky 2008 a mladší) zařazena ještě před hlavní závod. Chvíli panovaly obavy, zda v časném ránu děti dorazí, ale nakonec se to ukázalo jako dobrý tah, který ty nejmenší uchránil od vedra, které panovalo v odpoledních hodinách. Děti opět bojovaly do posledního dechu a došlo jak na výbuchy radosti, tak na slzy smutku. I ty však k životu patří a věříme že závodníky zocelí a pomůžou jim vypořádat se s dalšími nástrahami, které jim život přichystá… Kompletní výsledky naleznete zde.
Po závodě dospělých se pak dostalo i na nejstarší ročníky, kteří ještě spadají do dětské kategorie. Stejně jako v loňském roce opouštěli tito nadějní závodníci brány koupaliště. Přichystáno na ně bylo 80 m plavání, 1,5 km na kole a 500 m běhu. Zájem o tuto trasu byl velký a nakonec odstartovalo 20 dětí – sledovat jejich zápal a především sjezdy terénní cestou zpět na koupaliště, to byl skutečný zážitek. Mezi ročníky 2006/7 kralovala Kateřina Tomková, mezi mladšími pak její bratr Matyáš. Když se podíváme na absolutní časy, tak Matyáš se stal celkovým vítězem o pouhou vteřinu – zřejmě slušný oddíl ?
Nové depo, nová trasa, nová cesta, staří známí na stupních vítězů
Premiéru na našem závodě nezažila jen trasa ELITE, která zavedla účastníky do nitra Voděradských bučin, ale i nové depo zapůjčené od pořadatelů triatlonového závodu v Hrádku nad Nisou a rovněž i nový sjezd na koupaliště. Depo a nový sjezd na koupaliště přináší větší komfort a především bezpečnost pro závodníky. Nový sjezd je zároveň i výzvou pro každého bikera, protože je veden poměrně těžkým, takřka lesním, terénem.
Do trasy STANDARD odstartovalo 99 závodníků, z toho 36 žen. Hned v plavecké části se odpoutala dvojice Polesný, Hurník. Na kolo vyráželi takřka bok po boku, ale dvojnásobný vítěz závodu Martin Polesný ukázal, že tahle trasa mu sedí. Byl takřka o minutu a 30 vteřin rychlejší než Michal Hurník a svůj náskok si ohlídal i v běžecké části. Oslavil tak 3. vítězství v řadě a navíc překonal i letitý rekord trati Martina Chuda z roku 2003. Nový rekordní čas má hodnotu 43:49 WOW!
V průběhu cyklistické části se druhému Hurníkovi na dohled přiblížil Petr Polívka, ten však ztratil v běžecké části a závod dokončil na 3. místě, čímž navázal na 2. místo z roku 2015.
Mezi ženami se premiérového vítězství dočkala Lucie Krátká, která oproti ročníku 2017 zlepšila svůj čas o více než 2 minuty. Hned za ní skončila již tradiční účastnice závodu Alena Stárková z oddílu SK Babice a 3. místo si připsala Linda Štětková-Horňáková o pouhých 6 vteřin před mladičkou Michaelou Šindelářovou, která ukázala velký potenciál, jenž může zúročit v dalších letech. Závodnice Štětková-Horňáková navázala na svůj bronz z roku 2016.
Eliťáci na scéně
Diskuze o nové trase trvala několik let a definitivně o ní bylo rozhodnuto až na základě průzkumu mezi samotnými účastníky závodu. Tento krok se ukázal jako vítané oživení závodu a pokud mluvíme o starých známých mezi medailisty, tak to částečně platí i pro kategorii ELITE.
Vítězství mezi muži si připsal Ondřej Němeček, který v loňském závodě překvapil svým 4. místem a ziskem nepopulární bramborové medaile. Že nešlo o náhodu letos potvrdil a nastavil nám laťku pro další ročníky. Podaří se při 20. ročníku překonat jeho velmi dobrý čas 1:09:27? Zkusí to například Martin Polesný, aby ukázal, že právě on je ten nejlepší triatlonista, který k nám na Vyžlovku jezdí? To je ještě daleko, ale je to krásný nový rozměr, který nám trasa ELITE přináší. Za Ondřejem skončil také Ondřej, tentokrát Kodras, který za námi dorazil z Tuchlovic a závod si velmi pochvaloval.
„Jsme zde poprvé a koukám, čekal jsem spíše vesnický závod, ale organizace a úroveň je skvělá. Doufám, že budu mít příležitost dorazit příští rok zase“.
Z třetího místa se radoval Tomáš Lauer, který v závěrečném kole právě Ondřeje Kodrase mocně stahoval, ale na méně než 20 vteřin se k němu nepřiblížil. Tomáš však skvěle prošlápnul trasu své manželce Petře 🙂
Závodu ELITE zúčastnily i čtyři odhodlané ženy, které se zvládly vypořádat se všemi nástrahami trasy a závod dokončily, za což jim patří ohromná poklona. Vítězství si suverénně připsala výborná triatlonistka Kateřina Janovská z ELAB týmu, za ní skončila loňská vítězka z tradiční trati Petra Lauerová, která tak svým umístěním společně s manželem Tomášem stanovila novou výzvu. Dokáže jiný manželský pár v dalších letech na jedné trase obsadit společně stupně vítězů? Bronz si odnáší Iva Baronová a kousek za ní skončila domácí Eliška Kohoutková, která si opět dala svůj oblíbený kvadriatlon, kdy kromě hlavního závodu i výrazně přispěla k organizaci dětských závodů.
Ocenění pro desátníky aneb Devatenáctkou to nekončí
Cílem pořadatelů je pořádat závod, který následuje moderní trendy, ale zároveň má úctu k tradici. Proto byli v letošním roce oceněni dva dlouholetí účastníci, kteří v roce 2017 absolvovali svůj 10. Vyžlovský triatlon. Jedná se o vítěze z roku 2012 Michal Švarcbacha a trojnásobného vítěze a zároveň jednoho z hlavních pořadatelů Pavla Kohoutka. Pavel si letos připsal 11. účast, Michala na start nepustilo zranění.
Důležitou skupinou závodníků jsou také místní borci a statečné závodnice. Proto již tradičně nechyběla na trase Standard kategorie nejlepší Vyžlovák. Po předchozích triumfech Pavla Kohoutka, který zmizel na trasu Elite, trasu ovládli otec Slávek (3.) a syn Matěj (1.) Lososovi. Matěj letos slaví 16 let a mohl by tímto úspěchem započít velkou budoucnost v rámci vyžlovského triatlonu. Místní borce na stupních druhým místem doplnil také tradiční závodník Tomáš Řehák.
V závěru nezbývá než moc poděkovat všem účastníkům závodu za férové souboje a předvedené výkony a rovněž všem dobrovolníkům, kteří pomohli s přípravou závodu, a především s jeho samotným průběhem. Bez nich by nebylo možné závod v této podobě uspořádat. V samotný den závodu bylo na trati a v zázemí více než 30 pořadatelů. Laťka závodu je vysoko a chceme ji tam udržet. Na příští rok již máme několik drobností, které bychom chtěli pro jubilejní 20. ročník vyladit k dokonalosti. Věříme, že u této oslavy budete i vy ?
