Slunečné teplé dny zpravidla lákají na Vyžlovské koupaliště především vyznavače opalování a vodních radovánek, najde se však jeden den v roce, kdy jim zdárně sekundují triatlonisté a jejich podporovatelé. Letos tento den připadl na sobotu 24. července, kdy si své výkony dorazilo poměřit přes 200 závodníků napříč všemi generacemi.
Organizace závodu začíná takřka současně se skončením předchozího ročníku – probrat věci, které se použijí za rok, vše řádně uložit, sepsat si body, co by se mělo zlepšit, připravit dotazník na závodníkyatd. Následně se hledá termín pro další rok, řeší se registrace a dávají se dohromady materiály, které musí být ve správný čas na správném místě. Potud se vše dá zvládnout v malé skupince pořadatelů, ale následně nastává ten nejdůležitější okamžik – domluvit se s kamarády, kamarády kamarádů, členy sportovního klubu, rodinnými příslušníky a všemi dalšími, kteří dávají triatlonu život a bez kterých by nebylo možné závod v tomto rozsahu pořádat. Děkujeme každému z vás, který jste přiložili ruku k dílu, ať už přípravou areálu, zajištěním registrace, pomocí s dětskými závody nebo zabezpečením trati!
Dětské závody zaznamenaly rekordní zájem
Závodní den vždy začíná závody pro nejmenší, tentokrát ročníky 2011-2019. Na trati vytyčené přímo v areálu koupaliště se vystřídal rekordní počet dětí. Když k ranním závodům přidáme i závod pro ročníky 2007-2010, jednalo se o 57 nadějných běžců/duatlonistů, popřípadě rovnou triatlonistů.
Avšak, jak to při závodě bývá, ne každý dosáhl takového úspěchu, jaký si představoval. Mohli jsme sledovat, jak obrovskou euforii, tak závodní slzičky zklamání, u kterých pevně věříme, že neodradí od dalšího tréninku a pokusu o zlepšení v letech příštích. Jako pozitivní motivace pro ty, kteří letos neuspěli, může posloužit závodnice Edita Mrkousová, která se v loňském závodě umístila na 10. místě a letos stejnou kategorii suverénně vyhrála a nechala za sebou mj. hned čtyři chlapce.
Hlavní závod ve znamení velké konkurence
Letošní startovní listina byla rozdělena na dvě poloviny. Zatímco v jedné se jednalo o známá jména a tradiční účastníky, neřkuli vítěze, z minulých let, tak druhá půlka nabídla jména zcela nová, čemuž nejspíše přispělo zařazení našeho závodu na termínovou listinu Triatlonové federace.
Nutno říci, že výše uvedená druhá polovina závodníků měla svoji kvalitu a výrazně zvýšila konkurenci závodu. Jako důkaz může posloužit vítěz posledních dvou ročníků na trase STANDARD Martin Krátký, který předvedl velmi podobný výkon jako v letech předchozích, ale stačilo mu to jen na čtvrté místo. Vítězství mezi muži na kratší trase bral Vašek Kyral z týmu Easy Go Run, který svým pronásledovatelům nedal šanci a to i přesto, že přejel odbočku do depa a vracením se ztratil něco okolo 40 sekund. Právě tento časový rozdíl nakonec hovořil v jeho prospěch v souboji s Tomášem Vyskočilem z Prague Triathlonu. Mezi ženami dokázala počtvrté v řadě zvítězit Lucie Krátká, následovaná Terezou Čechovou, které vylepšila své 3. místo z roku 2020.
I na trase ELITE se objevil nový vítěz. Ondřej Pařík porazil nejbližšího konkurenta Jana Novotného z týmu TTT o celých 40 sekund. Na stupních vítězů je doplnil Ondřej Teplý, který si zlepšil náladu po minulé roce, kdy byl z 1. místa diskvalifikován. Mezi ženami suverénně vládla Lenka Fanturová, následovaná téměř domácí závodnicí Janou Finkousovou.
Velký boj na trati vedl i k několika pádům, především odbočka na „Pařez“ si vyžádala své oběti a poprvé jsme byli nuceni zapojit do akce i sanitní vůz. Naštěstí vše skončilo jen odřeninami, popřípadě drobným šokem a otřesem. Všem zraněným přejeme brzké uzdravení a věříme, že je uvidíme na startu i příštím roce.
Železný Pánek, největší bojovník
Jak již bylo avizováno, letošní závod se nesl i ve znamení vzpomínek na naše kamarády, kteří nás v posledním roce opustili. Na počest Radka „Pánka“ Janečka byla kategorie Železný Vyžlovák přejmenována na Železného Pánka. Prvního Železného Pánka si mezi muži odnesl jeden ze spolupořadatelů Pavel Kohoutek, který v kategorii domácích zvítězil poprvé od roku 2017, protože v mezičase testoval trasu ELITE, popřípadě se věnoval pozici hlavního pořadatele. Druhé místo z roku 2020 obhájil zkušený Martin Kubricht a na třetí pozici se prodral nadějný mladík a nejmladší účastník závodu Matěj Máša.
Mezi ženami uspěla Tereza Novotná, která se za 4 roky, kdy se triatlonu účastní, dokázala zlepšit o úctyhodných 14 minut a překvapivě porazila i Majdu Kotkovou a především Elišku Kohoutkovou.
Eliška se do srdcí všech účastníků zapsala jiným výkonem. Konkrétně tím, že celou běžeckou část absolvovala bez bot. Každý, kdo trasu okolo „Vyžlováku“ trochu zná, si teď musí mnout chodidla a Elišku v duchu litovat. Jaký k tomu měla důvod? Nejedná se o životní postoj, ale roztěkanost před závodem, kdy si Eliška nepřipravila boty a nechala si je v zázemí. Když to zjistila, rozhodla se vzít to jako výzvu a oběhnout trasu bez bot. Asi netřeba dodávat, že byla první v historii našeho závodu😉
Když po závodě probíhala diskuze, kdo by měl být oceněn novou cenou pro největšího bojovníka, byla volba jasná. Tato kategorie byla založena jako vzpomínka na Petra Bronce, který pomáhal závod organizovat a mnoho let byl jeho dvorním časoměřičem. Cena je určena pro závodníka, který pro dokončení závodu musí překonat nečekané nástrahy, případně pro borce či borkyni, která dozná velkého zlepšení v rámci svých účastí v Železném muži.
Závěrem nezbývá než poděkovat všem závodníkům, fanouškům, pořadatelům a dalším zapojeným za vytvoření krásné atmosféry v průběhu celého dne a zároveň vás vyzvat, abyste sem tam zabrousili na web nebo sociální sítě závodu, kde se datum příštího ročníku pokusíme oznámit co nejdříve. Rádi bychom to zvládli v průběhu letošního podzimu. Triatlon v duši!!!
Tým ŽM Vyžlovky
